Vysvětlení norem pro testování UVA záření

Ochrana před sluncem se často spojuje s faktorem SPF, ten však popisuje především ochranu před ultrafialovým zářením typu B (UVB). Opalovací krém, který poskytuje silnou ochranu před UVB zářením, nemusí automaticky zajišťovat dostatečnou ochranu před ultrafialovým zářením typu A (UVA).

Z tohoto důvodu kladou evropské pokyny týkající se opalovacích přípravků zvláštní důraz na vyváženou ochranu před UVB i UVA zářením. Výrobci, kteří vyvíjejí opalovací přípravky nebo kosmetické výrobky s tvrzením o sluneční ochraně, by proto měli vyhodnotit ochranu před UVA zářením pomocí vhodných a vědecky uznávaných zkušebních metod.

Co je to UVA záření?

Ultrafialové záření ze Slunce se obvykle dělí na UVA a UVB záření.

UVB záření je úzce spojeno se spálením od slunce a představuje hlavní typ záření, který se měří při stanovování slunečního ochranného faktoru (SPF).

UVA záření proniká hlouběji do pokožky a přispívá k předčasnému stárnutí pokožky a k jejím dlouhodobým poškozením. Podílí se také na procesech spojených s rozvojem rakoviny kůže.

Na rozdíl od UVB záření nevyvolává vystavení UVA záření vždy okamžitou viditelnou reakci, jako je spálení sluncem. Spotřebitelé tak mohou být vystaveni značnému množství UVA záření, aniž by si jeho účinky okamžitě uvědomili.

Právě proto by účinné opalovací přípravky měly poskytovat ochranu v širokém spektru ultrafialového záření.

Proč je testování na UVA záření nezbytné?

Samotná hodnota SPF nedokáže vyjádřit úroveň ochrany před UVA zářením, kterou opalovací krém poskytuje.

Dva přípravky se stejným SPF mohou poskytovat velmi odlišnou úroveň ochrany před UVA zářením. Účinnost ochrany před UVA zářením může ovlivnit typ použitých UV filtrů, jejich koncentrace, fotostabilita, rozložení v přípravku i vrstva, která se na pokožce vytvoří.

Testování pomocí UVA záření poskytuje měřitelné důkazy o úrovni ochrany, kterou hotový výrobek poskytuje.

Podle nařízení Komise (EU) č. 655/2013 musí být tvrzení o kosmetických účincích podložena přiměřenými a ověřitelnými důkazy. Výrobci, kteří uvádějí tvrzení o ochraně před UVA zářením nebo o širokospektrální ochraně, by proto měli disponovat příslušnými výsledky testů, které tato tvrzení podloží.

Evropské požadavky na ochranu před UVA zářením

Doporučení Evropské komise 2006/647/ES stanoví důležitý princip vyvážené ochrany před slunečním zářením.

Ochranný faktor proti UVA záření by měl činit alespoň jednu třetinu udávaného SPF.

Například opalovací krém s označením SPF 30 by měl poskytovat faktor ochrany před UVA zářením nejméně 10. Produkt s označením SPF 50 by měl poskytovat faktor ochrany před UVA zářením nejméně přibližně 16,7.

Doporučení rovněž stanoví, že kritická vlnová délka by měla činit nejméně 370 nanometrů.

Účelem těchto kritérií je zajistit, aby opalovací přípravky poskytovaly dostatečně širokou ochranu v celém spektru UVA a UVB záření, namísto toho, aby se ochrana soustředila především na oblast UVB záření.

ISO 24443: Testování ochrany před UVA zářením in vitro

Jednou z hlavních mezinárodních norem používaných k hodnocení ochrany před UVA zářením je norma ISO 24443:2021, Kosmetické přípravky – Stanovení fotoprotekce proti UVA záření slunečních filtrů in vitro.

Tato norma stanoví postup in vitro pro charakterizaci ochrany před UVA zářením u opalovacích přípravků. Je určena k vytvoření spektrální absorpční křivky UV záření, z níž lze vypočítat příslušné parametry ochrany před UVA zářením.

Během testu se na speciálně připravené testovací destičky nanese kontrolované množství opalovacího krému. Přípravek se pečlivě rozetře tak, aby vznikl reprezentativní film.

Propuštění ultrafialového záření vrstvou výrobku se poté měří pomocí specializovaného laboratorního vybavení. Vzorky jsou rovněž vystaveny definované dávce UV záření, aby bylo možné vyhodnotit stav výrobku po ozáření.

Získaná spektrální data se používají ke stanovení faktoru ochrany před UVA zářením in vitro a k posouzení účinnosti produktu proti UVA záření.

Vzhledem k tomu, že výsledek mohou ovlivnit technika nanášení, vlastnosti desky, podmínky ozáření a přístrojová měření, měl by být tento postup prováděn zkušenou laboratoří v souladu se standardizovanou metodikou. Norma ISO 24443:2021 konkrétně stanoví postup in vitro, jehož cílem je charakterizovat ochranu před UVA zářením a reprodukovatelně určit spektrální absorpční charakteristiky.

ISO 24442: Testování UVA in vivo

Ochranu před UVA zářením lze také posoudit pomocí metody in vivo popsané v normě ISO 24442.

Tato metoda stanovuje úroveň ochrany před UVA zářením u lidských účastníků na základě vyhodnocení trvalého ztmavnutí pigmentu způsobeného kontrolovanou expozicí UVA záření.

Opalovací krém se nanáší na vymezené oblasti kůže. Tyto oblasti jsou poté vystaveny pečlivě regulovanému UVA záření a reakce kůže se vyhodnocuje podle standardizovaného postupu.

Na základě těchto výsledků se vypočítává faktor ochrany před UVA zářením u testovaného výrobku.

Testování UVA in vivo vyžaduje pečlivě kontrolované podmínky studie, vhodný výběr účastníků a kvalifikovaný personál. Z tohoto důvodu by jej měly provádět pouze laboratoře s odpovídajícími zkušenostmi a pod etickým dohledem.

Co je to kritická vlnová délka?

Kritická vlnová délka je veličina, která slouží k posouzení, v jak širokém spektru sluneční krém pohlcuje ultrafialové záření.

Vypočítává se na základě spektra absorpce UV záření daného opalovacího přípravku. Vyšší kritická vlnová délka obecně znamená, že ochrana zasahuje hlouběji do UVA spektra.

Podle doporučení Evropské komise týkajícího se opalovacích krémů by kritická vlnová délka měla činit alespoň 370 nm.

Tento požadavek pomáhá prokázat, že opalovací krém poskytuje ochranu širokého spektra, nikoli pouze silnou ochranu v úzkém úseku UV spektra.

Kritickou vlnovou délku nelze zaměňovat s hodnotou UVA-PF. Tyto dvě veličiny poskytují odlišné informace a při hodnocení účinnosti opalovacího přípravku proti UVA záření se používají společně.

Logo kruhu UVA

Mnoho opalovacích přípravků prodávaných v Evropě nese označení „UVA“ uvnitř kruhu.

Tento symbol se běžně používá k označení toho, že daný výrobek poskytuje ochranu před UVA zářením v souladu s poměrem mezi ochranou před UVA zářením a faktorem SPF, který doporučuje Evropská komise.

Tento symbol by se měl používat pouze v případě, že je ochrana produktu před UVA zářením náležitě podložena výsledky testů.

Výrobci by proto měli zajistit, aby naměřený faktor ochrany před UVA zářením odpovídal doporučenému minimu, tj. jedné třetině hodnoty SPF uvedené na etiketě, a aby byla splněna příslušná kritéria pro širokospektrální ochranu, než na obalu uvedou údaje o ochraně před UVA zářením.

Zaznamenávání výsledků testů na UVA záření

Zprávy o testech na UVA záření by měly být uchovávány jako součást technické dokumentace k danému kosmetickému přípravku.

Soubor informací o výrobku (Product Information File, PIF) musí obsahovat důkazy o účincích, které jsou pro kosmetický přípravek uváděny, pokud to odůvodňuje povaha nebo účinek daného přípravku.

U opalovacích přípravků, u nichž se uvádí ochrana před UVA zářením, pomáhají laboratorní zprávy a podpůrná dokumentace o účinnosti prokázat, že tvrzení prezentovaná spotřebitelům jsou náležitě podložena.

Dokumentace by měla jasně identifikovat testovaný výrobek a použitou metodu, aby bylo možné výsledky přiřadit ke složení výrobku uvedeného na trh.

Co se stane, když výrobek neprojde testem na UVA záření?

Opalovací krém může sice dosáhnout stanoveného faktoru SPF, ale přesto nemusí poskytovat dostatečnou ochranu před UVA zářením.

Například naměřená hodnota UVA-PF může být nižší než jedna třetina hodnoty SPF, nebo produkt nemusí dosáhnout očekávané kritické vlnové délky.

V takových případech může být nutné, aby výrobci přehodnotili systém UV filtrů, zlepšili fotostabilitu, upravili složení přípravku nebo přehodnotili uváděnou úroveň ochrany.

Po zásadní změně složení by měl být výrobek znovu otestován, aby se ověřila jeho funkčnost.

Důležitost ochrany před UVA zářením v opalovacích přípravcích

Testování UVA záření je základní součástí hodnocení účinnosti opalovacích krémů na evropském trhu. Zatímco SPF primárně měří ochranu proti UVB záření, testování UVA záření ukazuje, zda produkt poskytuje dostatečnou ochranu i v celém spektru delších ultrafialových vlnových délek.

Doporučení Evropské komise 2006/647/ES doporučuje, aby faktor ochrany před UVA zářením činil alespoň jednu třetinu hodnoty SPF uvedené na etiketě a aby kritická vlnová délka činila alespoň 370 nm. Mezinárodní normy, jako je například ISO 24443, stanovují standardizované metody pro hodnocení fotoprotekce proti UVA záření in vitro.

Pro výrobce kosmetiky není testování na UVA záření pouhou laboratorní formalitou. Poskytuje vědecké důkazy potřebné k podložení smysluplných tvrzení o ochraně před sluncem, k vedení přesné dokumentace o výrobcích a k zajištění vyvážené ochrany spotřebitelů před UVA i UVB zářením.